Vítejte na stránkách nejen o kolech a fotografii

Co vám nedali do vínku rodiče (např. typ svalových vláken je s největší pravděpodobností podmíněn geneticky), musíte napravit vy. Vytrvalostní schopnosti však ovlivňuje nejen anatomie svalu, ale celá řada dalších faktorů.

Jelikož pracuji v oblasti dětského sportu, mám úžasnou příležitost sledovat (a je to víc než zajímavé), jak se jeden čtyřletý špunt dokáže během půl hodiny vcelku obstojně naučit skákat šipku, zatímco se jiný, stejně starý a třeba i podobně stavěný malý sportovec dva roky trápí, než tělo i hlava pochopí, jak na to. Bohužel (či bohu dík) i jakousi motorickou inteligenci a sportovní předpoklady máme vrozené. Zda tento „dar shůry “ budeme nebo nebudeme rozvíjet, záleží na nás a zpočátku i na našich rodičích.

Staneme-li se v určitém sportovním odvětví úspěšní, se však samozřejmě odvíjí od celé řady dalších faktorů. U vytrvalostních sportů hraje například roli i poměr jednotlivých typů svalových vláken. Například sprinteři, skokani, vzpěrači mívají okolo 70 % rychlých svalových vláken, oproti tomu maratonci (běžci i cyklisté) mívají přibližně 70 % tzv. pomalých vláken. Poměr typů svalových vláken je nám daný geneticky.

Zajímavým příkladem jsou např. výteční západoafričtí běžci-sprinteři, v jejichž svalové hmotě dolních končetin jsou zastoupena především rychlá svalová vlákna.

Typy svalových vláken
V první řadě je třeba si uvědomit, že každý člověk přichází na svět s určitým počtem svalových vláken. Představa, že jakýmkoliv tréninkem lze zvýšit jejich počet patří mezi vcelku rozšířené omyly.

Poněkud zjednodušeně řečeno; co růst zmůže, je výhradně objem svalového vlákna a vaziva ve svalu. Svalová vlákna lze rozdělit (nejzákladnější dělení) na vlákna rychlá (bílá) a pomalá (červená). Rozdílnost nejen v barvě vláken má na svědomí obsah krevního barviva myoglobinu. Pomalá vlákna s vysokým obsahem myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností nachází své uplatnění především při vytrvalostních zátěžích nižší intenzitou v aerobním pásmu. Jejich opakem jsou rychle unavitelná rychlá vlákna (typ IIb) s nízkou oxidační kapacitou, ta se uplatňují při silových a rychlostních výkonech s maximální intenzitou v anaerobním pásmu. Někde mezi vlákny rychlými a pomalými se nachází tzv. rychlá vlákna typu IIa. S největší pravděpodobností je nám geneticky dán nejen počet, ale také poměr jednotlivých druhů vláken. I když je známé, že zejména u silových sportovců se vlákna typu IIb mohou přeměnit na IIa.

Mám prostě pomalá vlákna!
„Šlapu sice pomalu, ale dlooouho, no a co, mám pomalá vlákna!", je naprosto geniální výmluva hodná Homera Simpsona, který vzal kus zajímavé myšlenky a upravil si ji po svém. Jelikož nejsme klony, je mezi jednotlivými jedinci, co do procentuálního zastoupení typů svalových vláken, značná variabilita. Na jedné straně tohoto spektra nalezneme osoby „vlastnící “ velké procento vláken pomalých, druhý konec celé škály kombinací zase uzavírají držitelé velkého množství vláken rychlých.
A pravděpodobně i tyto jemné odlišnosti nás předurčují k tomu, abychom byli v určitém sportu lepší, než v jiném. Někomu sednou sprinty, jinému maratony. Nejlepší světoví běžci na krátké tratě mívají například ve stehenní svalovině přes 70 % rychlých svalových vláken, oproti tomu u špičkových maratonských běžců byly zjištěny hodnoty až okolo 90 % pomalých vláken. Podíl svalových vláken lze kupříkladu zjistit pomocí vcelku jednoduchého neinvazivního testu (Výskoková ergonometrie).

Při „Výskokové ergometrii“ se na desce ergonometru provádí snožné výskoky; měří se doba letu a doba kontaktu s deskou. Na základě těchto údajů se potom určují odrazové schopnosti jedince, ty mají přímou souvislost s podílem rychlých svalových vláken v dolních končetinách. Čím větší bývá u trénovaného jedince množství těchto vláken, tím vyšší je rychlost kontrakce svalu a výkon neboť právě výkon v aktivní fázi odrazu koreluje s podílem vláken II typu.

A co vlastně z několika málo výše uvedených skutečností vyplývá? Je výborné, když dobře porozumíme svému tělu a pochopíme kde hledat, jak podporovat a hýčkat naše silné stránky, a kde bude stále zapotřebí napínat síly, sbírat vědomosti, vybičovat vůli a hledat motivaci k lepším výkonům.

Zdroj:mtbs.cz